Puberta je obdobím velkých změn na těle i velkých zmatků na duši vaší ratolesti. A protože v době plného zásahu tímto obdobím děti nejsou ani plnoleté ani zcela samostatné, zákonitě pocítíte jejich přerod také ve vztazích k vám. Na jedné straně touží po samostatnosti, na druhé straně přijmout za své chování zodpovědnost se teprve učí.
Častým zdrojem neshod s rodiči je téma odchodů a příchodů domů, oblečení, čas strávený u počítače nebo na mobilu, stranění se společnosti rodiny a naopak vyhledávání party, možná i školní problémy, odmlouvání, kouření… Výčet zdaleka nestačí, přesto ke zlepšení komunikace stačí i jemné metody. Pokud však máte dojem, že se děje něco vážného, vyhledejte odbornou pomoc v poradně.
Při běžných potížích s „puberťáky“ začněte s budováním důvěry. Pokuste se dopřát dospívajícímu určitou míru samostatnosti a dejte mu prostor, aby vám mohl ukázat, že ji využije zodpovědně:
– dohodněte si přesné časy pozdních příchodů domů,
– pomozte rozdělit čas s kamarády a doma v rozumném poměru,
– požadujte nejen informaci o tom, s kým a kam jde, a také mu tam umožněte jít (pakliže to je v pořádku),
– zajímejte se o kamarády a pozvěte je k vám domů, žádejte, ať vám je váš „skoro dospělý“ představí,
– žádejte, aby vám dal vědět při zdržení oproti dohodnutému času příchodu domů, např. aby vám zavolal,
– dejte jasně najevo, že jste rádi, když vám říká pravdu a nelže!
Přes všechna ta opatření se budete velmi pravděpodobně setkávat s velmi častým kolísáním nálad, špatnou náladou, a to i bez konkrétní příčiny. Hlavu vám může zamotat také zamilovanost vašeho dítka, obzvlášť je-li mladší 15 let. Sledujte, jak to má s kouřením, pitím alkoholu či jinými návykovými látkami. To, že o vás nemá zájem, určitě neznamená, že by vás už vůbec nepotřeboval. Takové období teprve přijde. Nyní se po vás – rodičích – chce především to, abyste k němu změnili přístup a zachovali v možné míře důvěru.
